V těchto místech stával starší románský kostelík už v 11. století. Byl to špitální kostel pro cizí kupce, přijíždějící do Ungeltu. V polovině 14. století byl založen dnešní vrcholně gotický kostel, který dostal funkci hlavního staroměstského kostela i kostela farního. Věže jsou 80 metrů vysoké. Severní se nazývá Eva, Jižní (cca o 1 m vyšší a něco málo širší) Adam. Zdejší varhany jsou nejstarší v Praze. Týnský chrám se honosí velkým počtem zachovaných náhrobníků. Je jich zde asi 60 známých, některé jsou neznámé, jiné byly kdysi odsud odstraněny při kladení nové podlahy. Mezi nejznámější patří náhrobek Tychona de Brahe, dánského hvězdáře na císařském dvoře Rudolfa II. Jedna legenda hovoří o malém zvonku ve zvonici chrámu. Ten má připomínat služku, kterou její paní ze vzteku uškrtila, když při rozeznění zvonu z Týnského chrámu poklekla a počala se modlit, místo aby jí vypomohla s oblékáním. Vzhledem ke společenskému postavení dané dámy ji soudce zprostil viny, ale každé zazvonění zvonu rezonovalo v jejím svědomí natolik, že nechala pro Týnský chrám odlít malý zvon na památku oné služky. Následně rozdala veškerý svůj majetek chudým a vstoupila do kláštera.